Severní čechy

Vyhlídka se nachází na hraně Labského dolu, výhled na meandrující tok Labe a panoráma východních Krkonoš. Pojmenována podle Jindřicha Ambrože (1878-1955), významného pracovníka Klubu českých turistů, autora turistických publikací a map, organizátora ochrany přírody a konzervátora památek.

Kolem Ambrožovy vyhlídky vede červená turistická trasa z Vrbatovy na Labskou boudu.

Černá hora - Janské Lázně - turistický výlet. Kabinková lanová dráha na Černou horu, rozhledna, Černohorské rašeliniště, 1.Krkonošská cyklistická naučná stezka ( okruh 16 km ),výchozí bod pro turisty.Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými Lázněmi do nadmořské výšky 1299 metrů. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech 1927-28 byla postavena kabinková lanovka z Janských Lázní, která byla v roce 1980 modernizována. Významné středisko zimních sportů.

Na jihovýchodním okraji vrcholové plošiny stojí železná rozhledna, severní okraj je charakteristický podmáčeným terénem, najdete tu známá černohorské rašeliniště.

Nádherný přírodní úkaz,vzácné rašeliniště. Najdete zde vyhlídku,tabuli s informacemi. Cesta vede od horní stanice lanovky,směr Penzion Pardubické boudy a na rozcestí za Černou boudou se dáte do leva po vyznačené drěvěné cestě. Po pozávání přírody si můžeze v Pardubických boudách pochutnat na výborné česněčce domácích koláčích,které by i babička záviděla. Odsud po asfaltové cestě můžete klidným tempem sejít zpět do Jánksých lázní.

Dívčí kameny jsou jednou z nejtypičtějších skalních hradeb, které jsou vytvořeny z menšího množství blokovitých a věžovitých torů. Kolem této přírodní krásy vede hraniční cesta ze Slezského sedla, která bezpochyby patří k nejkrásnějším trasám, procházejícím Krkonošemi. Jde o jedinečné vyhlídkové místo. Nadmořská výška vrcholu je 1413 metrů.

Harrachovy kameny ( 1421 m.n.m.) jsou nejznámějším skalním útvarem na vnitřním hřbetu Krkonoš. Zvedají se nad hranou Velké Kotelní jámy, východně od Lysé hory ( 1343 m.n.m.), nedaleko Vrbatovy boudy. Harrachovy kameny jsou žulovým skalním výchozem. Z tohoto místa je velmi krásný téměř kruhový výhled, vidět můžeme okolní vrcholky Krkonoš, Jizerské hory či hrad Trosky. Kolem Harrachových kamenů vede červená turistická značka z horské rekreační osady Dvoračky a značka dále pokračuje do Dolních Míseček.

Nádherný, velmi strmý svororulový a křemencový hřeben nad Svatým Petrem ve Špindlerově Mlýně. Nejvyšší bod, Krakonoš, dosahuje výšky 1422 m. Jde o místo dalekého výhledu. V 16.-17.století tu probíhala těžba měděných, arsenových a stříbrných rud.

Chůze po hřebenu je z ochranných důvodů zakázána - jižní a severní svahy jsou v zimě silně velmi nebezpečné, protože zde dochází k častým sesuvům sněhu.

Ze Svatého Petra vedou úbočím Kozích hřbetů značené cesty k Luční boudě.

Labský důl je horské údolí ledovcového původu v Krkonoších a najdeme jej mezi Dívčími Lávkami, Labskou loukou a podél toku Labe. Na území dolu je nápadný vodopád Labe (40m) a kaskádovitý vodopád Pančavy (250m). Nedaleko Labského dolu je suťová jeskyně Krakonošova klenotnice. Na severním svahu u jeskyně zřídil v roce 1904 hrabě Harrach první přírodní rezervaci v Krkonoších. V roce 1956 zde sjela velká sněhová lavina - zřetelné stopy její dráhy ve smrkových porostech. V oblasti Labského dolu se vyskytují vzácné druhy vysokohorských rostlin jako prvosenka nejmenší, jeřáb sudetský, oměj tuhý aj. Labský důl se rozprostírá v Krkonošském Národním parku. Labským dolem vede modrá turistická značka ze Špindlerova Mlýna.

Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství.

Tento zalesněný vrch leží na Českém hřbetě, západně nad soutokem Labe a Bílého Labe. Na jeho jižním úbočí pramení několik potoků. Nachází se zde lyžařský areál s vleky, upravovanými sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Ze Špindlerova Mlýna vede na Medvědín sedačková lanovka, otevřená roku 1975, umožňující snadný přístup na hřeben Krkonoš a k Vrbatově boudě. Lanovka je dlouhá 1950 m a překonává výškový rozdíl 440 m.

Naučná stezka Správy KRNAP - Čertův důl vychází od chaty Bílé Labe (Špindlerův Mlýn) a umožňuje navštívit poměrně odlehlou oblast, která leží mimo turistické značené cesty. Stezka vede podél potoka v Černém dole. Na konci 19. století, po sérii ničivých povodní, zde byl postaven (v Krkonoších nejzajímavější) systém přehrad, zabraňujících vzniku povodní. K vidění jsou i zbytky původní kovárny, kde dělníci vyráběli a opravovali své kamenické nástroje. Na 2,5 km stezce naleznete mimo jiné i 2 informační panely a letní informační srub. Stezka vede II. zónou KRNAP a je přístupná v letním období.

Délka: 2,5 km

Pramen naší nejvýznamnější české řeky Labe vyvěrá na Labské louce, sousedící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka a tak se Labská louka stala definitivně českým územím. V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras (červené, zelené a žluté).

Ptačí kámen ( 1310 m.n.m.) se nachází severně nad Špindlerovým Mlýnem a zvedá se nad Medvědím dolem. Ptačí kámen neboli Ptačinec je žulová skalní rozsocha v hraničním hřebeni Krkonoš. Skalní útvar vznikl nestejnoměrným zvětráváním žuly. V jeho blízkém okolí najdeme další skalní útvary a to Dívčí a Mužské kameny. Ptačí kámen leží u modré turistické značky, v polovině cesty mezi Brádlorovými boudami a Petrovou boudou. Z Ptačího kamene je krásný výhled na západní část Krkonoš a do Labského dolu. K vrcholu Ptačího kamene vede lyžařský vlek.
V severní části Krkonoš nedaleko státní hranice s Polskem se nachází několik skalních výchozů žuly, tzv. tory. Kromě Dívčích a Mužských kamenů je zde i Ptačí kámen. Tyto typické bloky bizarních tvarů vznikly nestejnoměrným zvětráváním žuly. Na vrchol Ptačince, který se tyčí nad Medvědím dolem, je veden lyžařský vlek z Davidových boud. Je zde řada turistických, cykloturistických a běžkařských tras. Nedaleko uvedené lokality, jižním směrem, leží Špindlerů Mlýn, který je nejznámějším horským střediskem v Čechách. Dále je v okolí několik horských boud, např. Fučíkovy boudy, Martinova bouda, Petrova bouda. Dostupné pouze pěšky celý rok.